Jdi na obsah Jdi na menu
 


Otázky druhé fáze

7. 1. 2016

„Kdo se nepoučí z dějin, je odsouzen je opakovat.
Kdo se nepoučí správně, je odsouzen k záhubě.“
zopakoval Majordomus mantru cyklických dějin. Vždyť každý vládce, který by náhodou dokázal dobýt hlavní pevnost temnoty, v ní vydrží nejdéle jeden den. A pak, Dark Elf ve své velikosti, uvrhne svět do zpět do temnoty.
„Podívejme se, kdo je schopen se poučit správně.“


Deadline posunut do středy!

Došlo k malé úpravě pravidel. Přečtěte si je prosím v sekci pravidla. Děkuji. 

Oranžově jsou psána upřesnění, nebo nápovědy proti původnímu textu.
Některé otázky jsou prostě logicky domyslet, netřeba vše zběsile hledat na googlu.

Lehké:

1) Řeky, doprava a komunikace
Jaké je jméno britského geografa z přelomu 19. a 20. století, který dělí historii do tří epoch podle nejefektivnějšího způsobu přepravy? V první epoše jím je kůň, ve druhé loď a ve třetí železnice. V těchto epochách mají světu dominovat různé státy – nomádi, námořní velmoci a v poslední fázi očekával rozvoj Německa a Ruska.

2) Střelný prach
Bořící dělostřelectvo se v Evropských konfliktech poprvé objevuje na konci stoleté války a pomáhá ji ukončit během tří let od svého nasazení. Kdo pomohl Francii vytlačit Angličany z pevniny svým spojenectvím a dodáním v té době stále ojedinělého bořícího dělostřelectva?

3) Choroby
Smrkající nepřítel je sice v nevýhodě, ale stále to není ono. Jmenujte mi látku získávanou z kůry stromů, která se používá k léčbě nemoci přenášené dlouhodobě nejvražednějším zvířetem světa.

4) Náboženství
Jak se jmenuje muž 16. století, který si v bitvě poranil nohu, ale po vyléčení zjistil, že je kratší než druhá a má nepěknou bulku na koleni, tak si ji nechal ještě 2x zlomit, než byl spokojen? V průběhu zdlouhavé léčby měl ke čtení jen Život Ježíše Krista, který jej ovlivnil ke změně, cestě do svaté země a založení nového řádu podřízeného přímo papeži.

5) Veselý mix
Roku 1871 probíhalo mezi českými zeměmi a císařem jednání o vyrovnání. Císař písemně ve zlatých deskách slíbil korunovaci a uznání státních práv, ale Němci a Uhři vyvinuli takový tlak, že vše bylo odvoláno. Češi zareagovali dvěma způsoby, první byl změnou politického přístupu, druhý byl všelidový, vtipně urážlivý a doteď je nám zcela vlastní. Stačit mi bude i jeden.

 

Těžké:

1a) Varjagové v 10. století zajišťovali komunikaci a obchod mezi Švédskem, Konstantinopolí a po Volze dokonce i s Persií. Dá se říct, že založili první ruský stát a roku 988 v Kyjevě přijal vladař křest z Byzance. Měl ovšem i nabídku přijmout islám. Naštěstí pro Evropu volil křest, oficiálně díky významnější nabídce ruky konstantinopolské princezny, ale neoficiální důvod (dá se říct až drb) byl mnohem pragmatičtější. Co to bylo?
1b) Rané dějiny Ruska se dají označit za snahu dostat se k nezamrzajícímu moři. Jako první stát v oblasti disponoval děly a palnými zbraněmi vůbec a díky jejich přepravě po řekách dobyl dva významné chanáty na Volze. Přístup do Evropy blokovali silnější soupeři a tak nezbylo než pokračovat za Ural, opět pokud možno po řekách. Po dlouhých letech dospěli k jedné, která slibovala jak dobrou komunikační možnost do vnitrozemí, tak i vytoužený nezamrzající přístav, ovšem naděje velmi rychle rozprášili Číňané a donutili tak Rusy cestovat až na konec světa, za kterým ještě objevili Aljašku. O jaké dva chanáty se jedná a na jaké řece dostali výprask od Číny?
1c) V Africe je dnes k nalezení stát, který etnicky, geograficky a ani jinak nedává příliš smysl. Se svým sousedem sdílí etnické skupiny obyvatel, jejichž rozložení ignoruje hranice. Pouze v jednom státě se učí francouzsky a ve druhém anglicky. Hlavní město na jednom konci nemá téměř nic společného s oblastmi na druhém konci. Celé to vzniklo po válce, ve které si Britové nárokovali na Francii jednu řeku v Africe, až kam bude splavná od moře. O jaký stát se jedná?

2a) První děla se objevují v Evropě, která měla před zbytkem světa významný náskok v metalurgii. Díky čemu získala Evropa potřebné zkušenosti pro výrobu děl?
2b) Zatímco v Evropě byla výroba děl rozšířena mezi všechny státy, v jiných částech světa vznikaly obří říše z těch, kteří si je pořídili v oblasti jako první. V Osmanské říši měli monopol na děla vladaři, kteří měli ohledně děl jedno důležité pravidlo. Toto pravidlo zachránilo před pádem Persii i Habsburskou říši, kdy sultán před obléháním Vídně odmítl nechat poslat děla po Dunaji a zdržel tak postup celé armády. O jaké pravidlo se jednalo?
2c) Británie ovládala dvousetmilionovou Indii jen s pár desítkami tisíc vojáků a úředníků. K ovládnutí teritoria si najímali hinduisty ke kontrole muslimského a muslimy ke kontrole hinduistického území. Přestože rozdělení vypadalo neprůstřelně, po přezbrojení armád na jehlové pušky (tzv. zadovky) s jednotnými náboji došlo k povstání muslimů i hinduistů naráz. Proč?

3a) Mor kolem roku 1350 se zdrcující silou zasáhl téměř celou Evropu, ale i dlouhou dobu poté se vyhýbal Českým zemím a například Krakovu. Dokážete říct proč?
3b) Jak se nazývá choroba, které Francouzi říkali Španělská nemoc, Španělé jí říkali Italská nemoc a zbytek Evropy ji nazýval podle toho, komu fandil?
3c) Ne všechny „nemoci“ napadají člověka. Tato konkrétní napadala dřevo. Byla zavlečena do nizozemských loděnic a během pěti let totálně zdevastovala jejich loďstvo a přispěla k poničení hrází. Nizozemci věřili, že jde o boží trest za jejich toleranci a provedli poté hon na čarodějnice a homosexuály. O jakou „nemoc“ se jedná, případně co ji způsobuje?

4a) Slavná věta „Paříž stojí za jednu mši“ přinutila tehdejšího vladaře ke konverzi ke katolictví. Kolikátá konverze v jeho životě to byla?
4b) Nový Zéland sám sebe označuje za zemi, odkud je všude daleko. Po svém objevení se na něj stěhovalo velké množství lidí, pro které měl být novou Boží zemí. Nějakou dobu to fungovalo, ale v Austrálii se stala jedna událost, po které se novozélandské ostrovy vylidnily. Tolik k Boží zemi… O co se jednalo?
4c) Vysvětlete následující větu: „Katolíci opékali, zatímco Kalvín fritoval.“

5a) Vše se točí kolem obchodu. Evropa měla značný zájem na koření, čaji, hedvábí a dalším zboží z východu, ale co vlastně byly hlavní obchodní artikly, které sama mohla ve středověku nabídnout? Jistě mezi ně patřily vlněné látky, jantar, víno, sklářské výrobky, ale nejvýznamnější (možná nejvýznamnější s tou vlnou), dovážený především do Konstantinopole s hlavním zdrojem ve východní Evropě, byl jiný. Dokážete říct jaký?
5b) Když se řekne Marco Polo, každý jistě bude vědět, o koho se jedná. Přesto jej ve 14. století zastiňuje jiný cestovatel, který v průběhu tří cest prošel prakticky celý tehdejší svět od Maroka po Čínu, od Itálie po Zanzibar, k tomu třeba říši Mali nebo Střední Asii s Indií. Na rozdíl od Pola měl výhodu, neboť většina tehdejšího světa byla, tak jako on, muslimská. Jaké bylo jeho jméno?
5c) Co je to „spoušťka kohoutna?“

Spoušťku nezvládl nikdo a vzhledem k tomu, že jsem ji nenašel ani ve slovníku, kde bych ji čekal (přeci jen ten výraz je velmi starý), byste asi mohli jedině navštívit nějakého historika nebo na ni náhodou narazit ve starší literatuře. Je tu tedy bonusová otázka:

5d) Jeden starobylý rod dokázal v posledních 300 letech obsadit nečekaně velké množství trůnů a ovládnout tak mnoho evropských zemí. Vzhledem k náročnosti hledání vhodných manželů a manželek byli „velmi chtění“ čímž si od jednoho skvělého státníka vysloužili nelichotivou přezdívku „Hřebčín Evropy.“ Od dob, kdy hrozilo, že Habsburkové ovládnou celou Evropu, se toho ale dost změnilo. Malé, rozdrobené státy byly nahrazeny velkými říšemi s důrazem na stát a ne na osobu panovníka. Državy tohoto rodu navíc patřily většinou k těm méně významným. O jaký rod se jedná?

 

 

 

.

.

.

.

.

..

.

.

.

.

.

.

..

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

 

Odpovědi: 

 

Výsledky 2. kvízu.

 

Tento kvíz jsem chtěl pojmout edukativně, aby vám při řešení došly některé věci, které se běžně neučí, nejsou známé, ale které jsou pro pochopení podle mého názoru zásadní. Bohužel, kombinace historie a kvízy v době googlu je pitomá věc. Pokud by byl kvíz příliš jasný a konkrétní, tak každý vše velmi snadno dohledá. Zvolil jsem proto mlhavější verzi s vícero indiciemi, ovšem za cenu jasnosti zadání, které se mi ne všude podařilo naformulovat.

 

Zde vypíšu otázky, které jsem chtěl slyšet i s vysvětlením, nebo krátkým dobovým kontextem. Vaše konečné odpovědi mám označené „nemazat“ takže je můžete v klidu porovnat a případně zkusit rozporovat (s přiložením zdrojů), že jste na mou otázku odpověděli správně, protože nebyla dostatečně jasná.

 

1) Lehký – Halford Mackinder
Doprava a komunikace jsou naprosto zásadní pro globální ekonomické systémy a je potřeba mít na paměti několik věcí. Nechce se mi vymýšlet tomu nějaký ucelený sloh, přeci jen toho budu psát všude ještě hodně, takže se dočkáte mnohem častěji jen vypsaných bodů než milého povídání
- rychlost pozemní přepravy byla nejvyšší v době Říma a dorovnat se ji podařilo až těsně před vynálezem železnice
- přeprava po vodě je naprosto zásadní právě až do vynálezu železnice
- karavany putovaly maximálně 14 dní (a častěji mnohem kratší dobu), tam přeložily zboží a vrátily se zpět. Zboží tedy několikrát vyměnilo karavanu, než dorazilo na místo určení
- od Severního Německa až po Čínu je nekonečný pruh stepi.
- Když mongolové vpadli do Evropy, tak neměli každý jednoho koně, ale každý měl třeba 5-7 koní. Střídali je v průběhu jízdy, když došla voda, tak pili krev z krčních tepen, po celém životě v sedle byli schopni střílet za jízdy (Evropské luky byly koncipovány pro boj ze země) takže dělali to, co každý v age of empires – vystřelil, popojel, vystřelil a pěchota má smůlu. Zároveň byli schopni udržovat komunikaci se stovky km vzdálenými armádami, které plenily Polsko a Uhry naráz, což je z hlediska logistiky nepředstavitelné pomalu až do telegrafu. Věděli o Evropské geografii díky mapám, které jim dodaly Benátky výměnou za obchodní práva. Když dobili Čínu, tak chtěli všechny Číňany vyhladit a místo polí znovu vytvořit step, ale pak potkali jednoho učence, který jim řekl, že je lepší je zdanit (ale i tak jich prý až 1/3 pobili). Řeka není nezadržitelný problém, ale naopak cesta skrz neproniknutelné hvozdy. Stačí počkat, až zamrzne. Do námořních objevů jsou takoví kočovníci skutečně nejmocnější možnou silou.

1a) Varjagové jsou Vikingové ze Švédska. Po řekách spojovali Balt a Černé nebo Kaspické moře a tak probíhala komunikace (v řádu desítek lodí ročně) mezi Upsalou a Konstantinopolí, ale s oblastí Čech nebo Polska žádná komunikace nebyla. Zpět k otázce. Vladaři (nepamatuju si jméno) se prý islám líbil dokonce víc jak křesťanství, ale pak zjistil, že by nemohl pít a jíst vepřové. A tak se nechal pokřtít. Jop, já říkal, že je to až drb, ale doložené to je.

1b) Kazaňský a Astrachaňský chanát a řeka Amur. Při cestě za Ural, která probíhala v … rámcově podobném čase jako ovládnutí Ameriky, to vypadalo podobně. Malé množství Rusů s palnými zbraněmi proti muslimským oštěpům a lukům s minimálními ztrátami proti obrovským na druhé straně a k tomu přivlečené nemoci. Jen zisk byl menší. Rusové pokračovali a dostali se k Amuru, kde dostali klepec od Číny, museli tedy dál na sever, kde došli k Beringově průlivu. Domů poslali dopis: „Došli jsme až na konec světa, ale svět pokračuje dál, tak i my“ Tento dopis šel domů 70 let. Tady je krásně vidět, že rozloha Rusku až donedávna byla úplně k ničemu, protože ji vůbec nedokázali využít.

1c) Gambie. Žádný jiný stát neodpovídá. I když je pravda, že v Africe nedává smysl 90% států a taky se v 90% domluvíte buď anglicky, nebo francouzsky. Niger ale Britové zašpuntovali Francouzům koloniální snahou sami, nedostali jej jako výsledek války.
Peace of Paris, Treaties of Versailles. 1783 - French crown guarantees to British crown possession of the Gambia river area and Fort James.

2) Burgundsko. Pro většinu neznámý stát je vskutku neobyčejný.
https://en.wikipedia.org/wiki/Duchy_of_Burgundy
Ovládal nejbohatší region Evropy – Flandry. Odhaduje se, že měl Burgundský vévoda 5-6x vyšší zisky než Francouzský král, v oblasti Burgundska (a jižního Německa) je rozvinuté hornictví a hutní průmysl a právě on má k dispozici jako jeden z prvních bořící dělostřelectvo. Stát měl ohromný potenciál, ale jedna smrt… viděli jsme u Přemyslovců.
Takhle se také Habsburkové dostali k Nizozemským provinciím. Co je dále důležité, když Habsburkové posílali vojáky ze Španělska, tak je nalodili v Aragonu (Katalánsko), vyložili v Janovu (to jim patřilo) dopochodovali pak pěšky do Belgie a to všude po Habsburském území. Proto se Francie cítila tak ohrožena obležením Habsburků a ne kvůli těm našim středoevropským.

2a) Evropa měla náskok v technologiích díky výrobě zvonů. Nikde jinde na světě nepotřebovali vyrábět tak velké výrobky ze železa. Zužitkováno to bylo ve výše zmíněné oblasti, odkud si každý vládce najímal horníky, aby získali know-how. Osmanům pro dobytí Konstantinopole také vyrobil děla Němec.

Odpověď, že Evropa děla dokázala vyrobit první, protože je proti sobě měla jako první v bitvách, ehm... dost pokulhává, ne?

2b) Pravidlo znělo: „Děla cestují vždy s vladařem“
Větší smysl to dá při následující úvaze: Při nástupu na trůn byli zabiti všichni mužští příbuzní vladaře, aby bylo zajištěno bezproblémové nástupnictví. Stejně tak jediná dílna pro výrobu děl byla přímo v paláci u dvora a všechny děla v říši byly v držení vladaře. Byl tak jediným člověkem na tisíce kilometrů daleko, který byl schopný dobít město. Děla neposílal od sebe pryč na dlouho, aby o ně nepřišel a někoho nenapadlo provést převrat.
Toto pravidlo také určilo zhruba maximální možný rozsah Osmanské říše. Na jaře armády a děla vyrazily, na podzim se vracely (v jiných oblastech jinak, ale to je vedlejší, jde o to, že se vždy vladař i děla vraceli do Istanbulu). A dál se tedy v tomto časovém úseku ani moc dostat nemohly. Osmani získali od Peršanů Mezopotámii, ale už nebyl čas na pokračování, tak se stáhli. Peršané si od Britů objednali děla a palné zbraně, které jim po Volze z Ruska dorazily, a když se s Osmany válčilo znovu, už byli připraveni (Persie má vůbec extrémně výhodnou geografickou obranu, když se nedaří, stáhnou se do hor a brání průsmyky, když se daří, tak se rozlezou na všechny strany). Při útoku na Vídeň vladař odmítl poslat děla po Dunaji a tak zdržel armádu o měsíc, protože bylo deštivo a děla mu nešla skrz balkánské bahno přepravit (tehdy to byly kolosy vážící jak slon, které nebyly zrovna mobilní).

2c) Ve zkratce bylo nutné pro jednotné pušky a jednotné náboje využívat tuk pro mazání. Ten vyráběla jedna společnost a to buď z krav, nebo z prasat, ale britský úředník nemůže s jistotou říct z čeho. Pro hinduistu je kráva svatá, muslim se prasete nedotkne. A povstání bylo na světě.

3) Jedná se o Chinin, který se využívá k léčbě malárie přenášené komáry. Mimochodem smrtelná dávka chininu pro 80 kilogramového muže je zhruba 120 litrů toniku, tak to nepřežeňte.

3a) Protože tudy nevedly žádné důležité obchodní cesty a nemáme moře.
Černá smrt ohromně rychle totálně rozložila první světový globální ekonomický systém. Skvěle to ukazuje jak moc byl svět komunikačně provázaný. Ztráty v populaci byly nesmírné a podle některých západních teoretiků mor spolu se zničením střední Asie Mongoly byly dvě události, které formovaly způsob nedůvěřivého myšlení Arabů vůči cizincům (tak jako Rusové, jejichž civilizace byla Mongoly nejprve zničena a později se dvakrát ocitla na pokraji kolapsu, jsou apriori útoční, kdo není s nimi je proti nim a základem vlastní bezpečnosti je teritoriální růst).
Ale my nemáme žádná moře, kam by připluly lodě a skrz nás stezky nevedly. Nějaký výskyt sice byl, ale reálně jsme na rozdíl od zbytku Evropy byli ušetřeni.

3b) Syfilis byl do Evropy zavlečen z Jižní Ameriky. Do Italských nevěstinců je dodali Španělé a v těch samých nevěstincích jej pak chytli Francouzi. FR mu říkali Španělská nemoc, protože bojovali se ŠP, ŠP zas Italská, že ho chytli v Itálii. To je také důležitý fakt - ohromné množství Evropských konfliktů probíhalo v nárazníkové zóně - Svatá říše Římská a Itálie. (Takže dva státy jako třeba FR a ŠP spolu sousedili, ale prali se mimo své území v Itálii) Po jejich sjednocení to najednou nešlo...

3c) Jedná se o tvora zvaného Šášeň lodní. Velmi důrazně přispěl k pohromám, kterým muselo Nizozemsko čelit a k jeho sražení z ekonomické mocnosti číslo 1.

4) Ignác z Loyoly. Mimochodem když ho „vyhnali“ ze svaté země, tak plnili svou povinnost, protože tam byl jen omezený počet poutníků, kteří mohli přicestovat a to na omezenou dobu. Také český překlad „Tovaryšstvo Ježíšovo“ by byl asi lepší jako Ježíšova armáda.

4a) Takhle – tady se musíme domluvit.
Jindřich se narodil 53 a byl pokřtěn jako katolík. V roce 55 jeho matka konvertovala ke Kalvinismu, otec náboženství v průběhu času tak nějak měnil, ale bojoval za FR krále a katolíky. 62 jeho otec umírá a tak Jindra „konvertuje??“ a je dál vychován jako kalvinista. => budeme tohle počítat jako konverzi, když byl ještě malé pitomé dítě?
Dále pak konvertuje při Bartolomějské noci s mečem na krku ke katolictví, 3 roky žije /je vězněn/ na dvoře, odkud prchne a ihned po návratu domů konvertuje zpět ke Kalvinismu. Kdy se pak má stát FR králem, tak je exkomunikován z církve papežem, ale uznají ho postupem času skoro všichni až na Paříž. A ta stojí za jednu mši, tak se stane opět katolíkem a jako ten už dožije.
Jsou to 3 nebo 4 konverze? Zřejmě uznám obě odpovědi.

4b) Tady se omlouvám, protože to je to ne zcela ideálně napsané a pitomě ověřitelné. Hledaná odpověď je Zlatá horečka v Austrálii. Ale zpět na začátek. Poměrně dost lidí šlo z Evropy s tím, že založí novou Boží zemi, kde budou maximálně zbožní, a vše bude skvělé. Doufali, že to budou Spojené státy, ale tam to nějak nevyšlo, tak to zkoušeli na Novém Zélandu, což byla v té době nejvzdálenější země na světě. V roce 1851 tam bylo celkem 27 000 osadníků a v průběhu následujícího roku jich 5000 emigrovalo za zlatem do Austrálie. Tolik k Boží zemi. Otevírá se tu ale hlavní problém. 5000 z 27000 je mnoho, ale já bohužel napsal, že se ostrovy vylidnily. Procentuálně je to určitě největší emigrace v historii spojená s téměř jediným případem snížení počtu obyvatel (v 20. století 2 roky po sobě byl úbytek obyvatelstva 0,2%, jinak je po celou historii meziroční přírůstek), ale těžko se hledají data, dokonce i historický ústav NZ v tomhle mlží. Udává přesný počet obyvatel do roku 1851, ale pak se objevuje až informace 1858 (59 412) a 1861 což je po vypuknutí zlaté horečky právě na NZ (98 000). Když se spočítá přirozený přírůstek obyvatel s emigrací (převážně z Británie), kterou ten historický ústav NZ dodává, dostaneme se ke zhruba 10 000 lidí, kteří odešli do Austrálie do roku 1958 a 20 000 do roku 1960 a to s tím, že imigrace na NZ je započítána pouze ta evidovaná (takže pravděpodobně ještě pár tisíc navíc, můj původní zdroj, který ani nevím jaký je, protože tohle mám v hlavě už skoro tři roky, udával 30 000 emigrantů za zlatem). Pak se vše zlomilo, když se 1960 objevilo zlato na NZ a imigrace zrychlila z cca 5000 za rok na 25-35 000 za rok, přičemž značná část lidí přicházela právě z Austrálie za novým zlatem.

4c) Katolíci opékali a Kalvín fritoval je pouhopouhou narážkou na způsob popravy. Katolíci upalovali na hranici a Kalvín převážně používal vroucí olej.
Pokud chcete zkusit uhádat, že Kalvín fritoval otázkami, tak mne můžete zkusit přesvědčit.

5) Jednalo se o politiku pasivní rezistence. Všelidovou reakcí bylo natištění císařské zprávy na toaletní papír, aby si s ní každý Čech mohl vytřít prdel.

5a) Jednalo se o otroky! Podobnost slov Slavs (Slované) a Slaves (otroci) v angličtině prý pochází odtud.

5b) Ibn Batuda, psali jste správně celé jméno.

5c) Spoušťka kohoutna je lov kachen nebo střelba kachen. Je to starý výraz, který jsem ke svému překvapení nenašel ani v jednom ze dvou slovníků, kde bych jej čekal, takže jsem dal novou otázku. Někteří byli blízko spoušti zbraní, ale přeci jen k lovu kachen to bylo ještě poměrně daleko.

5d) Jedná se o rod Wettinů, kteří se dostali na všelijaké v té době už nedůležité trůny jako třeba Belgie, Portugalsko, nebo Bulharsko.

 

Uff, můžeme diskutovat níže (a přineste si k tomu na pomoc prosím zdroje).
Každý z vás, kteří jste řešili těžší kvíz, jste měli správně alespoň 1 otázku z každé části a celý lehký kvíz, takže na losování cen a vstupu do výprodeje nebudou mít případné nově uznané odpovědi žádný vliv. 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zlepsovak

(Walter, 16. 1. 2016 22:41)

Odpovedi je lepsi vkladat do kvizu. Pomuze to celistvosti otazky a odpovedi pri cteni. :-)

Re: Zlepsovak

(Orbrin, 16. 1. 2016 23:07)

Odpovědi jsou dole, kdyby se nad tím někdo chtěl zamyslet a zkusit na to přijít sám. Kdyby byly pod tím, tak to člověka svádí si to přečíst, i když nechce :)